Mar 21, 2026

Mar 21, 2026

Mar 21, 2026

Co nám říká report „State of Social Media Engagement 2026“ a proč by to měla řešit každá značka

Každý rok vzniká několik studií o sociálních sítích.

Některé nás jen utvrzují v tom, co už dávno víme. Jiné přinášejí data, která opravdu stojí za pozornost.

Na co se dnes podíváme?

Jedním z nejzajímavějších reportů letošního roku je „State of Social Media Engagement 2026” od Bufferu, který analyzuje více než 52 milionů příspěvků z více než 200 000 účtů napříč 10 platformami. To už je dataset, který má skutečnou váhu.

Jako Head of Social Media u nás ve WeBetter sleduji podobné studie pravidelně. Jednak proto, že pomáhají potvrdit nebo vyvrátit naše zkušenosti z praxe, ale hlavně proto, že nám umožňují dívat se na sociální sítě v širším kontextu, nejen se soustředit na jednotlivé kampaně. 

Letošní data potvrzují několik trendů, které zásadně ovlivňují to, jak by značky měly na sociálních sítích fungovat.

Engagement není univerzální metrika 

Jedna z prvních věcí, kterou report velmi dobře ukazuje, je jednoduchý fakt: engagement není mezi platformami srovnatelný.

Podle dat Bufferu se typická míra engagementu mezi platformami výrazně liší. Median engagement ratu například vypadá přibližně takto:

  • LinkedIn: 6,2 % 

  • Facebook: 5,6 % 

  • Instagram: 5,5 % 

  • TikTok: 4,6 % 

  • Pinterest: 4,0 % 

  • Threads: 3,6 % 

  • X (Twitter): 2,5 % 

To znamená, že engagement na jedné platformě může být více než dvakrát vyšší než na jiné. V praxi to vede k jedné zásadní chybě, kterou u značek často vidíme: firmy porovnávají výkon mezi platformami, které fungují úplně jinak. 

Stejný typ obsahu může mít na LinkedInu výborné výsledky a na Instagramu zapadnout. Ne proto, že by byl špatný, ale protože každá síť pracuje s engagementem jiným způsobem. 

Proto ve WeBetter vždy stavíme strategii tak, aby každá platforma měla vlastní roli. Sociální sítě dnes nejsou jeden kanál, ale celý ekosystém. 

Největší driver engagementu není obsah. Je to samotná akce.

Možná nejzajímavější insight celého reportu se vůbec netýká formátů ani algoritmů. Týká se komentářů. 

Analýza ukázala, že účty, které aktivně odpovídají na komentáře, dosahují výrazně vyššího engagementu než ty, které komunikaci ignorují. 

Rozdíly jsou překvapivě velké: 

  • Threads: +42 % engagementu 

  • LinkedIn: +30 % 

  • Instagram: +21 % 

  • Facebook: +9 % 

  • X: +8 % 

Instagram: +21 % engagement 

Data zároveň ukazují, že odpovídání na komentáře má pozitivní dopad na výkon příspěvků i ve chvíli, kdy se z analýzy odfiltrují samotné komentáře. Jinými slovy i když příspěvek komentáře má, odpověď ze strany značky stále podpoří vyšší engagement oproti běžnému výkonu daného profilu. 

Facebook: +9,5 % engagement 

U Facebooku se analýza zaměřila konkrétně na reakce u příspěvků (likes, loves, hahas apod.), nikoli na celkový engagement. Díky tomu je vidět, že nárůst výkonu nevzniká jen odpověďmi na komentáře. 

Data ukazují, že když stránka aktivně odpovídá na komentáře, příspěvek zároveň získává více reakcí od dalších uživatelů. Jedním z důvodů může být i to, že algoritmus takový příspěvek častěji znovu zobrazí ve feedu. Jinými slovy – samotná konverzace pod příspěvkem dokáže vyvolat další reakci od širšího publika.

Tahle čísla podle mě dokonale vystihují jednu věc, kterou se snažím klientům vysvětlovat už roky:  

Sociální sítě nejsou billboard. Jsou komunitou, která potřebuje aktivní zapojení značek a vytváření diskusí

Algoritmy stále více sledují interakci mezi lidmi. Pokud značka reaguje, diskutuje a zapojuje komunitu, zvyšuje tím nejen vztah s publikem, ale často i distribuci obsahu. 

Proto ve WeBetter nikdy nevnímáme sociální sítě jen jako content produkci, vtipné obrázky a videa. Community management je dnes stejně důležitá součást strategie jako samotný obsah.

Video dominuje. Ale ne způsobem, jakým si značky myslí.

Další část reportu se věnuje formátům a potvrzuje trend, který sledujeme už taky nějakou dobu: video obsah je stále dominantní

Zajímavé ale je, že engagement a reach se u videa často chovají odlišně. 

Například na Instagramu data ukazují, že Reels mají o 36 % vyšší reach než carouselové příspěvky, ale zároveň carousely generují o 12 % vyšší engagement rate.

To je přesně důvod, proč dnes nestačí říct „dělejme videa“. Je potřeba si položit otázku: Chceme dosah, nebo interakce?  

Reels jsou dnes skvělý nástroj pro objevování značky. Carousely naopak často fungují lépe pro diskusi, ukládání a hlubší engagement. Dobrá strategie proto kombinuje oba typy obsahu a každý plní jiný úkol. 

Engagement se mění. A někde i dramaticky.

Report také sleduje vývoj engagementu mezi lety 2024 a 2025. Výsledky jsou poměrně zajímavé. 

Například platforma X zaznamenala během období nárůst ER % o 44 %, Pinterest o 23 % a Facebook o 11 %.

TikTok zaznamenal lehký nárust průměrného ER% o necelé 3 %

Naopak některé platformy zaznamenaly pokles: 

  • Instagram: –26 % 

  • Threads: –18 % 

  • LinkedIn: –5 % 

Na první pohled by to mohlo vypadat jako jasný signál, že některé platformy „upadají“. Realita je ale složitější. 

Pokles ER % často neznamená, že platforma ztrácí relevanci. Jde spíš o změnu algoritmu, nárůst množství obsahu nebo změnu metrik, které platforma preferuje. Typickým příkladem je Instagram, který dnes stále více optimalizuje distribuci podle views a reach, nikoli podle tradičního engagementu

Je také potřeba vzít v úvahu ještě jeden faktor. Meziroční změny v datech mohou odrážet nejen změny samotných platforem, ale také změny v tom, kdo na těchto platformách publikuje

V roce 2025 se například počet analyzovaných příspěvků ve studii výrazně zvýšil, u některých platforem dokonce 2x až 3x. To sice zvyšuje spolehlivost dat, zároveň to ale může znamenat, že se změnila struktura účtů, které do výsledků vstupují. 

Pokud se do datasetu dostane více menších nebo novějších účtů, může to posunout ER % i v případě, že se samotná platforma nijak zásadně nezměnila. 

Proto je dobré brát meziroční změny spíše jako směrový signál, nikoli jako definitivní verdikt o tom, která platforma „roste“ a která „klesá“. 

Konzistence stále vítězí nad dokonalostí

Další insight, který podle mě stojí za zmínku, se týká frekvence publikování. 

Buffer analyzoval 4,8 milionu týdnů aktivity na sociálních sítích a zjistil jednoduchou věc: účty, které v daném týdnu vůbec nepublikovaly, téměř vždy podperformovaly vůči svému běžnému růstu.  

Jinými slovy být konzistentní je stále důležitější než hledat „dokonalý čas“ pro publikování

Na platformách, kde hraje větší roli virální distribuce — typickým příkladem je TikTok — má frekvence ještě jeden efekt. Čím více příspěvků publikujete, tím větší je statistická šance, že některý z nich bude „virální“ a dostane se do širší distribuce. V takovém případě je publikování do určité míry také hra s pravděpodobností. 

Zároveň je ale potřeba dodat, že mezi frekvencí publikování a výkonem existuje i další vztah. Úspěšné účty často publikují více obsahu jednoduše proto, že mají: 

  • větší týmy, 

  • lepší workflow 

  • nebo více kreativních zdrojů. 

A stejně tak platí opačný efekt, že dosažený vyšší engagement často motivuje značky publikovat častěji. Je to trochu jako když si uděláte první tetování a najednou potřebujete další a další. 

To, co vidíme často i my v praxi ve WeBetter je, že značky někdy stráví hodiny hledáním ideálního času postování, ale mnohem větší rozdíl dělá samotná kvalita obsahu a pravidelnost komunikace. 

Kdy publikovat? Timing pomáhá, ale není to „tajná ingredience“

Jedna z věcí, na kterou se značky na sociálních sítích ptají nejčastěji, je jednoduchá otázka: kdy je nejlepší publikovat příspěvek? 

Data z reportu Bufferu ale ukazují, že odpověď není tak jednoduchá, jak by si mnoho marketérů přálo. 

První důležitý insight je, že neexistuje univerzální „best time to post“ napříč platformami. Každá sociální síť má svůj vlastní rytmus používání. LinkedIn funguje jinak než TikTok, Instagram jinak než Facebook. 

Druhé zjištění je ještě zajímavější. Nejlepší čas většinou není konkrétní hodina, ale spíše časové okno. Výkonné příspěvky se sice koncentrují do určitých částí dne nebo týdne, ale rozdíly mezi jednotlivými bloky bývají často menší, než si marketéři myslí. 

Podle dat reportu se například: 

  • na Facebooku daří příspěvkům hlavně mezi 8:00 a 11:00 během pracovních dní

  • na Instagramu spíše večer mezi 18:00 a 21:00

  • LinkedIn má nejsilnější engagement odpoledne mezi 15:00 a 20:00

  • zatímco TikTok má překvapivě dobré výsledky o víkendech dopoledne

To ale neznamená, že publikování v těchto časech automaticky přinese úspěch. 

Timing totiž funguje spíše jako zesilovač distribuce. Může pomoci dobrému příspěvku získat první momentum, ale nedokáže proměnit průměrný obsah ve výkonný. 

Co z toho plyne pro značky

Pokud bych měl celý report shrnout jednou větou, řekl bych toto: 

Sociální sítě dnes nejsou o publikování obsahu. Jsou o budování vztahů a pochopení platformy. 

Úspěch dnes stojí na kombinaci několika věcí: 
  • rozumět datům, 

  • chápat algoritmy, 

  • vytvářet obsah, který lidé chtějí sledovat, 

  • a zároveň aktivně pracovat s komunitou. 

Právě proto dnes social media marketing není jen kreativní disciplína. Je to kombinace strategie, analytiky a dlouhodobé práce s publikem

A přesně na tom ve WeBetter stojí naše práce pro klienty každý den. 

--------------------- 

Pokud vás zajímá, jak by mohla vypadat strategie sociálních sítí pro vaši značku, 
rádi se na to podíváme společně. 

Lukáš Smutný 
Head of Social Media 
WeBetter 

Buďte v obraze odebírejte Webetter NEWS

Kliknutím na „Odebírat“ souhlasíte s našimi zásadami o Ochraně osobních údajů a zasíláním pravidelných newsletterů. Odhlásit se můžete kdykoliv.

Buďte v obraze odebírejte Webetter NEWS

Kliknutím na „Odebírat“ souhlasíte s našimi zásadami o Ochraně osobních údajů a zasíláním pravidelných newsletterů. Odhlásit se můžete kdykoliv.

Buďte v obraze odebírejte Webetter NEWS

Kliknutím na „Odebírat“ souhlasíte s našimi zásadami o Ochraně osobních údajů a zasíláním pravidelných newsletterů. Odhlásit se můžete kdykoliv.